Taky vám vládne někdy strach?

19 Led Taky vám vládne někdy strach?

Mně občas ano. Ale jen do té doby, než si to uvědomím, pak už ne.

Zážitek z poslední doby.

Venku mrzlo a foukalo, byla velká zima. A já venku jezdila s vnučkou v kočárku. Její maminka si potřebovala něco zařídit a po tu dobu potřebovala, abych povozila vnučku. Ta byla zachumlaná a spinkala.Ale mně byla děsná zima. Fakt děsná! Až mě to překvapilo. Měla jsem pocit, že je mi zima až do morku kostí. Po necelé hodině jsem vnučku odevzdala a šla domů. Ale zima mi byla pořád. Až později se ukázalo, že mám zvýšenou teplotu.

Za pár dní jsem zase měla vozit kočárek. Při představě, že mi zase bude taková zima, jsem se až oklepala. Napadlo mě, že by mi bylo líp u nich doma, kdybych nemusela být venku. Ale byla to komplikace s usínámím vnučky, doma by mi asi neusnula, ale v kočárku jo.

A pak jsem si uvědomila, že teď ve mně vládne strach. Strach ze zimy, proto jsem chtěla být vevnitř. Poděkovala jsem mu, že mě chrání a řekla mu, že to zvládnu.

Pocítila jsem v sobě příliv energie a spojení se svou vnitřní sílou. Byla to velká úleva, narostl ve mně pocit svobody a vnímala jsem v sobě prostor. A věděla jsem, že i kdyby padaly trakaře, tak to zvládnu a nějak si poradím.

Takže jsem jezdila s kočárkem venku tak, jak jsme se původně domluvily. I když bylo mrazivo. Viz obrázek. A co?…… A nic. Žádná zima mi nebyla.

Učím se, nenechat se ovládat svým strachem, nenechat ho, aby mi vládnul. A užívám si tu úlevu, která přijde, když si uvědomím, kde mě zase blokoval a brzdil. 🙂