Blog

Stála jsem ve frontě u kasy v supermarketu. Přede mnou stálo několik lidí s plnými košíky. Pochopila jsem, že si počkám, než se dostanu na řadu. Moji pozornost upoutala paní pokladní. Začala jsem poslouchat, co říká a začala se tím bavit. Nakupující: Já bych chtěla ještě jednoho Jägemeistera. Pokladní: Každý chce jen Jäge a mně […]

„Nosíte boty?“ zeptal se mně doktor. Oba jsme pohledem sklouzli k mým obutým nohám. „Zujte se.“ Sundala jsem si balerínky. „To nejsou žádné pořádné boty. Se nedivím, že vás bolí paty. Taky máte zborcenou příčnou klenbu. To chce nosit pořádné boty,“ pohlédl z výšky a letmo na mé bosé nohy. To vše mi řekl lékař, […]

Dostala jsem dvě otázky. „Co v tobě vyvolává slovo CÍL?“ Nikdy mě nenapadlo se nad tím zamýšlet. Až teď. Rázem mi začaly naskakovat obrazy. Vyvolává ve mně vidinu závodníka probíhajícího cílovou páskou. A představy pokračují. Hodiny a hodiny tréninků. Zátopek, běhající s pneumatikou jako zátěží za sebou. Stovky a stovky naběhaných či najezděných kilometrů. Pot cákající z těl […]

„Empatie je pojmem, který skloňujeme při každé příležitosti, zaklíná se jí kdekdo, ale málokdo je empatického přístupu schopen.“   říká MUDr. Radkin Honzák, psychiatr.

Učím se zacházet se svou odpovědností. To znamená vidět hranice toho, co moje odpovědnost je, a vidět i hranice toho, co už moje odpovědnost není. Takhle to zní možná jednoduše, ale v praxi zjišťuji, že to tak snadné není. Naučila jsem se totiž přijímat cizí odpovědnost za svou. Výsledkem bylo napětí v těle, kdy hlavně […]

Když přijel výtah, nastoupili jsme do něj. Maminka s asi tříletým kloučkem, jejich babička a já. Chlapeček měl na sobě svítivě žlutou vestičku a v ruce třímal přilbu. Jak se tak vrtěl, praštil se do hlavy. Vykulil oči, chvíli si drbal postižené místo a koukal na babičku. „Nebolí,“ pravil po chvilce. „Já už myslela, že […]

Víte co je rozhodovací paralýza? Když se nemohu rozhodnout. Chci tyhle šaty nebo ty druhé? A co nějaké jiné? Já nevím. Tak váhám a přemítám a výsledkem je, že si nějaké buď vezmu, nebo nevezmu. Mám osobní zkušenost, že když vezmu, nějak se v nich necítím a stejně je nenosím. To vše mě stojí čas, […]

Když jsem prožívala jedno ze svých hodně těžkých období, hledala jsem únik z reality v knihách. A v jedné z nich jsem si přečetla větu, která mně ohromně ulevovala: „Blahoslaveni, kdo nic neočekávají, neboť nemohou být zklamáni.“ Alexander Pope Uvědomuji si, jak jsem se jí řídila a ve svém těžkém životním období jsem se učila […]

Když jsem slyšela poprvé, že je prosba DAR, nerozuměla jsem tomu. Já někoho o něco žádám a tím mu dávám dar? Pochopila jsem to až později. Ano. Je to dar jasnosti. Jasně a konkrétně formulovaná prosba je dar, protože není pochyb o tom, o co žadatel prosí. Všímám si toho kolem sebe, jak neumíme jasně […]

Fyziku jsem vždycky nesnášela. Nelezlo mi do hlavy, pamatovat si spoustu vzorečků a definic. Jenže fyzika je součástí mého života, ať ji vnímám nebo ignoruji. Fyzikální zákony platí a fungují bez ohledu na to, co si o tom myslím já. Onehdy ke mně doputoval „dvouminutový princip“. Co to je a k čemu je to dobré? […]