DVOUMINUTOVÝ PRINCIP

20. 11. 2016

Fyziku jsem vždycky nesnášela. Nelezlo mi do hlavy, pamatovat si spoustu vzorečků a definic. Jenže fyzika je součástí mého života, ať ji vnímám nebo ignoruji. Fyzikální zákony platí a fungují bez ohledu na to, co si o tom myslím já.

Onehdy ke mně doputoval „dvouminutový princip“. Co to je a k čemu je to dobré?
Dvouminutový princip vychází z fyziky. 🙂 Jak jinak, že?
Vychází z Newtonových zákonů. Jednoduše řečeno: těleso v klidu má tendenci setrvat v klidu, dokud na něj nepůsobí síla. A těleso v pohybu má tendenci zůstat v pohybu.

Jak to souvisí s dvouminutovým pravidlem?

Pokud chci něčeho dosáhnout, je dobré nějak začít. Udělat cokoli, třeba jen malý krůček, ale začít. Nečekat, až budu mít všechno (nebo všech pět?) pohromadě. Přesně podle Newtona. Uvést ten můj proces do pohybu. A k tomu právě stačí i dvě minuty. Pak neobstojí výmluva, že nemám čas. Když chci, dokážu si najít i víc času, než jen dvě minuty.

Příklad. Chtěla jsem udělat větší změny na webu. Postupně jsem si dávala dohromady, co vše chci změnit a rozhodla jsem se, že teprve až budu mít vše připraveno, pak to předám mé webmasterce. Tak jsem shromažďovala informace a materiály a odkládala a odsouvala na AŽ PAK, protože to stále nebylo všechno a pořád ještě něco chybělo.

Zrovna v té době jsem se dozvěděla o „dvouminutovém principu“. A rovnou jsem ho vyzkoušela. Vypsala jsem si vše, co jsem měla a viděla, že toho mám na web už docela dost. Možná to bylo delší než dvě minuty, ale soupis mi trval jen chvilku. Důležité však bylo, že se to pohnulo. Kdybych stále jen sbírala nápady a informace co a jak zlepšit či udělat jinak, nezačala bych asi nikdy.

Malá chvilka času, která mi dodala spoustu energie a chuť pokračovat dál. Velmi brzy jsem měla jasno o webu, zadala jsem vše webmasterce a web byl pak také brzy hotov.

Naučila jsem se, jak účinné je to pravidlo. Díky němu zvládám poměrně dost věcí a při tom mi nechybí energie. Naopak. Když vidím, jak se věci posouvají dopředu, nabíjí mě to víc a víc.

A přitom by se řeklo – jen dvě minuty.

Na závěr kontrolní otázka. Jak myslíte, že jsem psala tento článek?