Poslední dobou mě zajímá komunikace. Co to je, jak komunikujeme a proč. Pro mě je komunikace spojení s někým, je to o navázání vztahu. Komunikuju tedy proto, abych navázala vztah. Pozoruju, jak my lidé komunikujeme. Všímám si, že často potřebujeme být hlavně vyslechnuti. Naslouchání také patří...
Člověk je tvor společenský a vztahy jsou pro něj důležité. Jde tedy o to, jak to udělat, aby byl vztah navázán. Někdy to totiž drhne. Uvědomila jsem si to, když se mi stala následující situace. Občas na Facebooku reaguji na nějakou otázku či příspěvek. Tentokrát mě zlákala...
„Nosíte boty?“ zeptal se mně doktor. Oba jsme pohledem sklouzli k mým obutým nohám. „Zujte se.“ Sundala jsem si balerínky. „To nejsou žádné pořádné boty. Se nedivím, že vás bolí paty. Taky máte zborcenou příčnou klenbu. To chce nosit pořádné boty,“ pohlédl z výšky a letmo na mé...
Dostala jsem dvě otázky. „Co v tobě vyvolává slovo CÍL?“ Nikdy mě nenapadlo se nad tím zamýšlet. Až teď. Rázem mi začaly naskakovat obrazy. Vyvolává ve mně vidinu závodníka probíhajícího cílovou páskou. A představy pokračují. Hodiny a hodiny tréninků. Zátopek, běhající s pneumatikou jako zátěží za sebou. Stovky a stovky...
Těžko se získává, lehko se ztrácí. Co? Důvěra. Kde? Šla jsem si koupit jablka do stánku. Vybrala jsem si domácí, protože krásně voněla a byla drobnější než ta z dovozu. Byla také o nějakou korunu levnější. Ale paní u kasy mně namarkovala dražší cenu. Ozvala jsem se, že mám domácí...
Moje kamarádka má dvě holčičky. Starší dvouapůlletou Berušku a šestitýdenní Mimi. Když jsem je přišla navštívit, první co mě zarazilo, byly dva kočárky v předsíni. „Jak chodíte ven? Každou rukou tlačíš jeden kočárek?“ zeptala jsem se udiveně. Neuměla jsem si to představit v reálu. „Ne. Beru jeden nebo druhý.“ Odpověděla. „?????“ Počkej, až...
V každé situaci si mohu vybrat, jak budu reagovat. Možná si říkáte, že to víte a děláte to tak. Já jsem si to o sobě také myslela. Až do té doby, než jsem se dozvěděla následující historku, která mě zaujala. Na sídlišti začala jezdit nová autobusová linka....
Chtěla jsem koupit dárek příbuzné, která bydlí v jiném městě než já. Koupit a doručit jí ho, protože jsem věděla, že se teď brzy neuvidíme. Její i moje vytíženost setkání nepřály. Chvíli jsem přemýšlela, co by jí mohlo udělat radost a pak mě to napadlo. Koupím dárkový...
Mami, mamí, mamíííí zaznělo zoufalé volání a tramvaj se rozjela. Zvedla jsem oči od rozečtené knihy. U dveří plakal vyděšený asi šestiletý klouček a přes slzy se díval na refýž, kde zůstala stát jeho matka. Povídala si s kamarádkou a nevšimla si, že chlapec zatím nastoupil do...
Znáte to? Také si to říkáte? „Až děti vyrostou, budu mít konečně víc času na sebe.“ „Všechny ty zajímavé knihy si přečtu, až budu v důchodu.“ „Zajedu za babičkou později, až budu mít více času.“ „Koníčkům se budu věnovat, až nebudu chodit do práce. Až pak si to užiju.“ „Až budu...