10 Říj POZOR NA TO CO SI PŘEJEŠ, MŮŽE SE TI TO SPLNIT
Poprvé jsem se s touto informací setkala před několika lety na józe, kde se tomu říká Sankalpa.
Sankalpa, viz sanskrtský slovník: záměr, rozhodnutí, přání, tužba.
Instruktorka nám vysvětlila, že naše přání má být pozitivní a jako příklad uvedla, že si nemáme přát, aby sousedovi chcípla koza. S takovým přáním bych si moc nepomohla, protože bydlím v činžáku a chovejte v něm kozu! 🙂
Ale zpět do reality. V té době jsem měla bradavici na chodidle. Překážela mi v chůzi a turistovat se s ní také nedalo. Mé přání bylo jasné:
„Nechci bradavici“, přála jsem si.
To, že to mám říkat kladně a pozitivně jsem úplně přešla. Vůbec mě to nedošlo a tak jsem tuto informaci pominula. Tak urputně jsem se chtěla té bradavice zbavit, že jsem se soustředila hlavně na to, že ji nechci.
Sankalpa se má používat denně. Denně jsem si přála nemít bradavici. Jenže ta se mě držela jako veš kožichu. Nic nepomáhalo, tak jsem si ji nechala chirurgicky odstranit. A stále jsem se soustředila na Sankalpu.
Jenže co se nestalo? Bradavice narostla znovu, opět nic nepomohlo a tak došlo k opětovnému chirurgickému odstranění.
To už jsem si říkala, že Sankalpa nepomáhá a přestala ji používat. A co se stalo? Od té doby jsem bez bradavice!
Až když jsem se začala zabývat tím, jak funguje náš mozek, dozvěděla jsem se, že mozek nerozumí záporu. To znamená, pokud ve svém přání budu mít slovo v záporu, mozek mu neporozumí a pak výsledný tvar bude něco úplně jiného, než jaký byl původní záměr. Takže, když jsem si říkala:
„Nechci bradavici“, mozek vynechal předponu ne, a mně tam zbylo co?
„(Ne)chci bradavici“.
CHCI BRADAVICI!!!
Cože? Vždyť já jsem si ji stále potvrzovala!!! To je tedy bomba. Já jsem si vlastně tu bradavici přála, proto nejen že nešla zlikvidovat, ale dokonce narostla ještě jednou. Když jsem si to tak moc přála!!! Až když jsem sankalpu přestala používat, tak jsem si tu bradavici konečně, zcela nevědomky, přestala přát. A ona už znovu nevyrostla. Takže, ono to funguje.
Od té doby si dávám velký pozor na to, co a jak si přeju.
Jednoduše řečeno, přání mohu mít kdykoli jakákoli. Jen je potřeba dodržovat toto jednoduché pravidlo. Vyjádřit přání v kladném tvaru. Mohu si například přát, abych přišla brzy na řadu ve frontě (tj. abych v ní dlouho nestála), aby autobus přijel hned, abych si v tom autobuse sedla, abych našla volné místo na zaparkování auta před mým domem,….A na takových drobnostech si mohu svá přání trénovat.
Funguje to. Nevím jak, ale je to tak.
Až mě tuhle zamrazilo, když jsem slyšela přání mé kamarádky:
„Přeju si, aby můj manžel nezemřel.“
Proto POZOR na to, co si přeješ, může se ti to splnit.
Omlouvám se, formulář pro komentáře je uzavřen.