CHODÍM VSEDĚ

05 Úno CHODÍM VSEDĚ

Přijala jsem představu, že zimní boty mají být teplé, se silnou podrážkou, která izoluje. A celá léta jsem takové boty nosila. Vůbec mě nenapadlo, že by to mohlo být i jinak.

Až jsem začala nosit „bosé“ boty. Nejprve jsem si chtěla vyzkoušet jaké to je. Jak jinak vnímám chodidlo a terén, po kterém chodím.

Protože turistuji, začala jsem je nosit i na turistiku. Šla jsem v nich poprvé téměř 30 km a nebolely mě nohy tak, jako mě dříve při tolika kilometrech bolívaly. Šla jsem podruhé a zase nic. Šla jsem potřetí a – nic. Pochopila jsem, že je to těmi botami. Nic jiného jsem totiž v mém turistování nezměnila. Od té doby je beru vážně a jiné boty už nosit nechci.

Další zkušenost jsem učinila na sněhu.

Odjela jsem na hory, kde byl sníh a tak jsem nohy strčila do zimních turistických bot. Měla jsem pocit, že mám nohy ve vězení, sešněrované v pevné botě, kde nohám chyběl prostor. Také jsem vůbec nevnímala kontakt se zemí, byla jsem od ní izolovaná tlustou podrážkou boty. Pak, když mi uklouzla noha, neměla jsem šanci s tím něco udělat. Vyrovnala jsem to tělem a jen tak tak neupadla. Narostla ve mně velká nespokojenost z těch nohou ve vězení.

Příště jsem si vzala své „bosé“boty. Jsou tenké, lehké a prodyšné, hodí se spíše na jaro než do sněhu. Ale jiné jsem neměla.

„Co když mi bude zima?“ honilo se mi hlavou?

Ale potřebovala jsem si to vyzkoušet, tak jsem to riskla.

Nohy jako by ožily. Už nebyly ve vězení a v celém těle jsem vnímala spoustu energie. Uvědomovala jsem si zem pode mnou a bylo mi, jako bych se vrátila někam, kde to dobře znám. Když mi v jednu chvíli ujela noha, instinktivně jsem zatlačila prsty do země a zůstala stát. Naprosto přirozeně a bez přemýšlení.

Prsty v této botě pracují, mají prostor, pohybují se a tím si vytváří teplo. Takže ačkoli byly chladné, zima mi nebyla. Bylo to pro mě překvapivé zjištění. Spíš jsem měla zmrzlé ruce v rukavicích.

Cítím se jako královna na trůně, která vládne svému životu a rozhoduje o sobě – i o svých krocích. Takže řečeno s nadsázkou, já vlastně vsedě chodím.

Venku je trochu sněhu, tak já zase jdu….

Bedřichov, leden 2016, -7°C